saroléa
Rok 1978. Zima. Jsem šestiletý klouček, mám kulicha, šponovky a gumáky. Táta mě posadil na velikánskou bílou motorku a fotí. Tohle bylo moje první setkání s motocykly Saroléa, motocykly, které mě provázejí celý život. Není bez zajímavosti, že tato významná belgická značka dnes téměř vymizela z povědomí široké veřejnosti. Na druhou stranu pro mě jako individualistu je to spíše pozitivní. Jezdit na motorce, kterou má každý druhý, by mě neuspokojovalo.
Za tu dlouhou dobu se u mě v garage usadilo několik motocyklů Saroléa. Na ten nejdůležitější, model 24U, jsem čekal skoro půl století. Nemohl jsem zapomenout na stroj, který jsem sedlal jako dítko a který je dnes součástí sbírek Národního technického muzea. Po desítkách let mám 24U opět doma, tentokrát nejen staticky, ale mohu si užívat jízdu na dlouhozdvihovém supersportovním jednoválci.
O motocyklech Saroléa bych mohl sáhodlouze vyprávět, jak o historii značky, tak o svých „Sardelích“. Na to zde však není dostatek prostoru, navíc bych se opakoval. Proto vznikly samostatné stránky sarolea.cz, kde naleznete i stať Sardele, vyprávění o motocyklech, které mám tu čest prohánět. Neskromně se domnívám, že by mohlo stát P. T. čtenářstvu za přečtení.
Pakliže ani nyní nejsou uspokojeny vaše touhy po vědění, mohu posloužit následujícími odkazy:
Sardel No. 1 v časopisu Motor Journal 2/2024
Článek o restaurování „Instantní Sardele“ vyšel na motorkáři.cz
Medailonek „Devadesátileté koťátko“ vyšel na motorkáři.cz
Saroléa 24U „Question d'honneur“, článek v časopisu Motor Journal 7/2025
galerie
reklama
